Podporte naš web umiestnením tohoto bannera na vaše stránky.

Albumy

Chcíply dobrý víly (1995)



* Chcíply dobrý víly [3:56]
* Tradice [3:43]
* Motýlek [2:50]
* Andílek [3:44]
* Holky a mašiny (west team motoman) [3:55]
* Zombice [2:56]
* Zapalte hranici [3:20]
* Vodrhovačka [3:54]
* Ztracení hoši [5:01]
* Včera mě někdo... [3:00]

Chcíply dobrý víly


Vydal jsem se do říše lesů, hledat víly, ty z pohádky,
naději si s sebou nesu, netěším se na cestu zpátky.
Trním a ostružím drápu se dál, až na kraj světa, kde najdu víly,
a mýmu nápadu každej se smál, všechno bych vyměnil jen za tu chvíli.
Kdy

Ž: /:Na louce tancujou, svobodu milujou
až já je uvidím tak půjdu rovnou k nim
úplněk osvítí bílí luční kvítí
to jejich hlas vzbudí důvěru v nás. :/

Na konci pěšiny ohně plály a kolem sedělo spoustu divnejch stínu,
o svý životy mariᚠhrály a poslali mě tam na mítinu.
To je prej mítina? Spíš nějaká louka, do černý tmy oblečená,
už bolej oči, jak pilně koukám, jestli tu netančí průsvitná žena.
Ty

Ž:

A pak jsem uviděl ty mrtvý těla, na louce leželi, oděný v bílý.
Jak kámen náhrobní skála tam čněla, byly to chcíplý dobrý víly.
K tamtěm stínům jsem se vrátil, i oni hledali kdysi dobrý víly.
Pár slov jsem s nima ztratil a pak jsme na cestu vyrazili.

Ž: /: U strmý skály zábrany zůstaly viděl jsem chvíli chcíplý dobrý víly
svědomí zmizelo a mně se zachtělo vykročit z řady a tak jsem zpátky tady. :/

Ž: /: Bojovat o štěstí se zatnutou pěstí, nečekat, že víla dobrá by ožila
Proti zlu zlem, ale nestát se grázlem jak ti, co zabili malý dobrý víly. :/

Ž: Na louce tancujou, svobodu milujou...

Tradice

Bitva utichá
tekla krev ve jménu kalicha
skončil tak slavný čas
a když Pánbůh dá, snad jednou přijde zas.

Trochu zabolí
že Jan Hus je fráze ze školy
ideál husitů
proměnil se dneska v
tlupu banditů

Patron nᚠsvatý,
slzy v očích myslí na časy zlatý
když tak lidi chtěli
aby chlapi z Blaníku rychle vyjeli

Ž:
Stáli, hlídali
tradice hory Říp,
aby bylo líp
smáli se plakali, pro naší malou zem
a pro blaho všem
teď už odchází,
jedou do nebe, beze mne bez tebe
nic je neprovází,
jsou celí užaslí a ohně vyhasly.

Meče zarezly
krysy z kanálu nám vylezly
kde je ta čistota
kam zmizela čest, odvaha, ochota.

To by se podivil
pan tatíček Masaryk, kdyby žil
Všichni jsme zapomněli,
co legionáři vlastně chtěli.

Ž:
Letce z Anglie
vlastní národ klidně zabije
jsou s nima potíže
- příliš odvahy tak rychle za mříže
Mocní Sokoli,
hrdí na to, že je nikdo neskolí
zabitý malostí,
když primitiv zvítězil nad sílou moudrosti.

Ž:
Skončil ten slavný čas,
a když Pánbůh dá,
snad jednou přijde zas.

Motýlek


Ty jsi holka nebezpečná,
naše láska bude věčná
uvěř tomu že jsme bohatý,
štěstí nám teď šlape na paty
prachy z tý banky máme celý,
ani jsme tam moc nestříleli.

Ž: Hotel u cesty, symbol neštěstí
ty chceš teďka spát, to se musím smát
klepem na dveře, dobrá večeře
v bílý posteli noční veselí,
v bílý posteli noční veselí.
Proč jsi tenhle hotel vybrala
a mne ses vůbec na nic neptala
když jsem tam to auto viděl stat,
začal sem se o nás trochu bát
teď banda fízlů jak v hororu,
do oken se šplhá nahoru na nás.
Ž: V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, teď to lítá
v bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Sakra něco vlítlo mezi nás,
nevodcházej, ještě není čas
zkus to přemoct aspoň na chvíli,
škoda ze tě takhle trefili
já doufám, že tě to moc neboli,
k svátku ti dam novou pistoli-velkou.

Ž: V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svíta, teď to lita
v bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Vypadᚠjak když spíš,
houkačky neslyšíš
tak ty jsi mi takhle utekla
nejkratší cestou do pekla
výstřely práskaj tmou,
já letím za tebou
teď!!!

Andílek


Ještě když chodil do školy
vždycky nejlíp z nás plnil úkoly
skvělý diktáty, dětský kravaty
kluk jak andílek trochu debílek

Brejličky se mu mlžily
zato jedničky se mu množily
dobře maloval skvěle žaloval
tenhle andílek malej debílek



Holky ho nikdy nechtěly
asi protože byl příliš nesmělý
tak je nesnášel třídní donášel
ten nᚠdebílek, pardon - andílek

A tak životem šel tenhle tlustínek
cestu mu vyšlapal jeho tatínek
na drahej fráček malej vodznáček
hajzlík vod kosti co má rád sladkosti

Ref.:
I:Vlasy pomádou pomazaný nášandílek
má velký amibice
hlavně v politice a v kritice :I



Chlapeček co tone v mindráku
sedí teď ve velkým baráku
veliký fáro v hubě cigáro
už ne andílek teď jen debílek

Težko se facce ubrání
a tak je chudinka strašně humánní
velmi morálně škodí po straně
pomluva docela hodně udělá

Ref.



Znám jich víc těchdletěch hajzlíků
dělaj politiku píšou kritiku
voči jim zaplanou při útoku stranou
ve škole andílci teďka debílci.

Holky a mašiny (west team motoman)

Rychlost je opojná, riziko láká,
mašina ňáká, teď kolem proletěla,
dej si panáka abys mě potom chtěla,
vůle vyhrávat proniká do těla .

Krajem se rozléhá motorů řev
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.

Holky a mašiny
záplaty na džíny
lahodnej žlutej mok
je ku předu krok.

S partou magorů, jo to je vono!
No tak si vem ten svůj díl.
Buď s náma tady, neotáčej se zády,
aby ses i ty probudil.

Krajem se rozléhá motorů řev
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.

A když se hlava bleskově k zemi
blíží,
to jsi pak rád, žes přežil bez obtíží.
Je spoustu takovejch, co kliku
neměli,
na jejich počest my budem veselí.

Krajem se rozléhá motorů řev
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.

Zombice

Do naší ulice se stěhovala zombice,
má tetovaný záda, asi mě má
ráda .

Říkám ji dokola, že vypadá jak
mrtvola,
usměv neuvízne, jen mě trochu
hryzne .

Má krásný žlutý vočička, je to
moje holčička.
Z natržený huby čnějí dlouhý zuby.

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Usmívá se zombice, když zmizela
řeznice.
V hrnci něco vaří, kde jsou popeláři.

Zavřeno má pekařství, kde je pekař?
- kdopak ví?
Místní policie, se před ní neukryje.

Před mojí malou zombicí, co
vyprázdnila ulici.
Už je taková zrůdička hladová.

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Vyžraná je márnice i Ruzyňská
věznice.
Brácha nevěří, že ho chce k večeři.

Praha žije v panice, že sežere ji
zombice.
Moje chcípla láska, co do ouška mi
mlaská.

Já až se s ní ožením, tak vás
taky všechny sním.
To mě naučila živá-mrtvá milá .

V rubáši peláší mému náručí vstříc
zombice z naší ulice.

Zapalte hranici

Ke kříži
a k ženám obracej oči rytíři.
Železná stráž,
jednoho chtěla jsi a tak to máš.
Pro jednu noc
s rytířem letí ti anděl na pomoc.

Zapalte hranici směle!
Pro čarodějnici, skvěle
bude hořet plamenem její šat.
Upalte bídnicí, měla
rytíře v ložnici, chtěla
šlechtice očarovat.
A když se bude smát,
že s kým chce může spát
smrt ji tak vykoupí z hříchu.
Teď má co měla mít,
v plamenech najde klid.
Ztrestejte tu její pýchu.

Bylo jich víc, komu jsi tělo dala,
každýho jsi za to vroucně milovala.
Proto dneska mastnej dým k nebi
stoupá.
Ty jsi jenom holka malá, hloupá .
V srdci tvým a na nebi se stáhly
mraky,
matko představená zkuste si to
taky.

Zapalte hranici směle!
Pro čarodějnici, skvěle
bude hořet plamenem její šat.
Upalte bídnicí, měla
rytíře v ložnici, chtěla
šlechtice očarovat.
A když se bude smát,
že s kým chce může spát
smrt ji tak vykoupí z hříchu.
Teď má co měla mít,
v plamenech najde klid.
Ztrestejte tu její pýchu.

Ke kříži
a k ženám obracej oči rytíři.

Vítr teď na louce docela,
rozfoukal hromádku popela.

Vodrhovačka

Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla.
U baru stál a na ní se smál.
Teplo vniká do těla.

Hudba pomalu ztichá,
cosi u srdce píchá
jako bych tě znala spoustu let,
ona jen tiše vzdychá.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Svět se s ní jenom točí,
pro jeho hezký oči.
Vyšli ven na vzduch tam prej bude
líp.
On k lesu směle vykročí.

Na trávu jí pak skolí,
to jí příjemně bolí,
rudý rty zašeptaly do noci,
že prej může cokoliv.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla,
tak nad ní stál a tiše se smál
cosi vniká do těla.

Do břicha se dýka noří,
romantika se boří,
slinivka játra a fuj a tak dál
křiku jako když hoří.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Zas tu svini nechytly,
zabil a už je v pytli,
pálivej polibek na dobrou noc,
ještě než na to vlítli.
Proto
Holky nevěřte slibu,
děláte velkou chybu,
někde pak v noci v cizí moci,
… bez pomoci.

Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s ním,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená, pitomá.

Ztracení hoši

Krátery na duších, který nikdo
netuší
zamaskovat legrací, srdce krvácí.
Navzdory kritikům budeme mít
vlastní dům,
kde budem jenom my hoši ztracený,
ten dům si každej ve svým srdci
postaví.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Tempo je zběsilý, koně se splašily
jsme ztracení hoši, co zabloudili,
my jsme ty ztracený, hříchem
zablácený,
justice je nahá, když si po nás sahá,
jdem po stopách, co vedou rovnou
do ráje.
Hezkej pan s kravatou, s čepicí
placatou
nepustí nás do dveří, když se sešeří.
Ti co s vlky vyjou, lásku v nás
zabijou,
ke štěstí jím stačí, když nás ke zdi
tlačí,
to my jsem hoši asi navždy
ztracený.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Tak roky plynulý, starý časy
minuly
a list oddací karty obrací.
Naběhly myšlenky, jak zaplatit
složenky,
ale energie, ta v nás pořád žije,
jen pomyslnej mantinel ji zadrží.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Někdy se otočím, za mnou můj
vlastní stín
vstoupil do dveří, venku se šeří.
Hlavou na mne kývá, do tmy mne
vyzývá,
tam stojej postavy, čas se zastavil,
to vracej se mi zpátky hoši
ztracený.

Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí nadějí v nás
a po těchhle klucích co hrozili
všem,
jednou se jednou slehne zem.

Včera mě někdo...

Tak si v pohodě kráčím temnou
ulicí
vedle se perou dva rváči, ne česky
mluvící.
Děvy tu prodávají těla, vedle opilec
blil,
pak kulka přiletěla a někdo mne
zastřelil.

Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená
ze života užil jsem si půlku.

Vůbec nevím proč, rudě se mi
zastřel vobzor,
pro slepičí kvoč, měl jsem si dávat
pozor.
Možná si mě někdo s někým splet
a možná kvůli krátkejm vlasům,
pěkně zkurvenej je ten svět,
asi jsem měl změnit trasu.

Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená
ze života užil jsem si půlku.

I vám se to může stát, že vás někdo
střelí,
nemáte tak blbě stát, že jste to
nevěděli?
Střílení je dneska v módě, hlavně
pro ty z ciziny,
tak radši zůstaňte doma a
nedělejte kraviny.

Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená
ze života užil jsem si půlku.


----
Palo5